České vysokoškolské vzdělávání je plně integrováno do celoevropského akademického prostoru a funguje podle Boloňského systému (49 zemí) a kreditů ECTS — student získá za semestr 30 kreditů a 60 za rok. To dává diplomu volnost: lze přestupovat mezi univerzitami v EU a pokračovat magisterským nebo doktorským studiem v Německu, Francii nebo Rakousku bez složitého uznávání kreditů. Níže — jaké tituly existují, jaké jsou formy studia a kolik studium ve skutečnosti stojí.
Hlavní akademické tituly
Vysokoškolské vzdělávání v Česku se formálně dělí na tři stupně — bakalářský, magisterský a doktorský. U lékařských, právnických, farmaceutických a několika dalších oborů však bakalářské studium vůbec neexistuje — student nastupuje rovnou na dlouhý pětiletý či šestiletý magisterský program.
Bakalářský titul (Bakalář — Bc. / Bc.A.)
Doba studia: 3–4 roky (180 nebo 240 kreditů ECTS). Studium se uzavírá státními závěrečnými zkouškami („státní závěrečné zkoušky") a obhajobou bakalářské práce (40–60 stran). Po úspěšné obhajobě absolvent získává titul Bc. (Bakalář), uvádí se PŘED jménem; na uměleckých školách se používá Bc.A. (Bakalář umění). S diplomem Bc. lze nastoupit do práce, nebo pokračovat v magisterském studiu.
Magisterské studium (Magistr / Inženýr — Mgr. / Ing.)
Magisterské studium v Česku existuje ve dvou principiálně odlišných formách — snad nejdůležitější specifikum, které musí zahraniční uchazeč pochopit před volbou specializace.
Navazující magisterské studium
Doba studia: 2 roky (120 kreditů ECTS). Pro ty, kdo již mají bakalářský diplom — český nebo zahraniční potvrzený nostrifikací. Lze prohloubit specializaci (bakalář programátor → magistr strojového učení) nebo přesměrovat kariéru do příbuzného oboru. Přijímací řízení — samostatná profilová zkouška nebo pohovor.
Dlouhé magisterské programy
Doba studia: 5 nebo 6 let jako jeden nedělitelný blok bez samostatného bakalářského diplomu. U řady „chráněných" oborů bakalářské studium vůbec neexistuje — student nastupuje rovnou do „dlouhého" magisterského programu. Patří sem:
- Všeobecné lékařství — 6 let, titul MUDr. (Medicinæ Universæ Doctor). Oprávnění praktikovat lékaře po absolvování stáží.
- Zubní lékařství — 5 let, titul MDDr. Samostatný program s vlastními klinickými disciplínami.
- Farmacie — 5 let, titul Mgr. Kombinuje chemii, biologii, farmakologii a regulační disciplíny.
- Právo — 5 let, titul Mgr. Po něm následuje koncipientská praxe a státní zkouška pro výkon advokáta, soudce či prokurátora.
- Psychologie — na UK a Masarykově univerzitě probíhá souvislým 5letým cyklem bez samostatného bakaláře.
- Veterinární lékařství — 6 let, titul MVDr. Pouze na VETUNI v Brně.
- Architektura — na ČVUT a VUT často 5letý cyklus s titulem Ing. arch.
Titul: humanitní, lékařské, právnické a pedagogické obory dávají Mgr. (Magistr) — před jménem. Technické, ekonomické a zemědělské dávají Ing. (Inženýr), také před jménem.
Doktorské studium (Doktor — Ph.D.)
Doba studia: 3–4 roky (standardně 4). Nejvyšší akademický stupeň pro ty, kdo směřují do vědy nebo výuky na vysoké škole. Doktorand vede vlastní výzkum, publikuje články v mezinárodních recenzovaných časopisech, vystupuje na konferencích a vyučuje nižší ročníky jako asistent, na konci obhajuje disertaci (150–300 stran). Na rozdíl od bakalářského a magisterského studia se obvykle vyplácí stipendium (10 000–25 000 Kč měsíčně), často plus plat za výuku nebo granty. Titul Ph.D. se uvádí ZA jménem.
Formy studia
České vysoké školy oficiálně nabízejí tři formy. Pro zahraničního uchazeče s dlouhodobým vízem je fakticky dostupná pouze jedna — prezenční.
Prezenční forma
Klasický formát: docházka na přednášky, semináře a laboratoře 3–5 dní v týdnu na univerzitě, zpravidla od 8:00 do 16:00–18:00. Klíčové: pouze prezenční forma je důvodem pro získání dlouhodobého studentského víza (typ D). Bez víza nemůže cizinec ze zemí mimo EU legálně pobývat déle než 90 dní — pro většinu zahraničních studentů to není volba, ale nutnost.
Kombinovaná forma
Český ekvivalent „dálkové" formy, ale s vážnou zátěží: samostudium + prezenční soustředění 1–2krát měsíčně v pátek a sobotu. Oblíbená u pracujících Čechů a mladých rodičů. Pro cizince není vhodná jako základ — nelze získat dlouhodobé studijní vízum. Lze na ni však přejít v Česku po několika letech prezenčního studia.
Distanční forma
Plně online formát přes Moodle a MS Teams. Rozšířena výrazně méně, nabízí se hlavně u informatiky a managementu. Pro cizince rovněž neopravňuje k získání víza.
Kolik stojí vysokoškolské vzdělávání v Česku
Česko je jednou z cenově nejdostupnějších zemí Evropy z hlediska vysokoškolského vzdělávání, na rozdíl od Velké Británie, Nizozemska nebo USA. Konečná cena závisí na dvou proměnných: typu školy (veřejná, nebo soukromá) a vyučovacím jazyce.
Veřejné vysoké školy (26 škol)
Nejznámější jsou Univerzita Karlova v Praze (UK), Masarykova univerzita v Brně (MUNI), ČVUT, VŠE, VUT, UPOL. Všechny jsou akreditovány Ministerstvem školství a financovány ze státního rozpočtu.
Studium v češtině: zdarma. Zakotvuje to zákon o vysokých školách (§ 58): každý student bez ohledu na občanství má právo na bezplatné studium, pokud studium probíhá v češtině. Jedinými výdaji jsou administrativní poplatky za „přihlášky" (25–35 € za přihlášku), nostrifikace vysvědčení, překlady dokumentů a běžné životní náklady. Pro nárok je nutné složit přijímací zkoušky (nebo být přijat bez nich) a doložit češtinu na úrovni B2 nebo C1.
Studium v angličtině: placené — pro Čechy i cizince. Průměrná cena anglických programů je 3 000–10 000 € ročně:
- Humanitní a ekonomické obory — obvykle 3 000–5 000 € ročně.
- Technické obory — 4 000–7 000 € ročně.
- Obchodní programy (zejména MBA) — 5 000–8 000 € ročně.
- Lékařské obory (General Medicine, Dentistry v angličtině) — 12 000–15 000 € ročně, i tak 2–3krát levnější než ve Velké Británii nebo Německu.
Soukromé vysoké školy
V Česku je asi 40 soukromých vysokých škol. Jsou akreditovány a vydávají diplomy uznávané v EU, ale rozpočty a akademickou reputací zaostávají za veřejnými. Studium je VŽDY placené bez ohledu na jazyk: od 2 000 € ročně až po 6 000 € i více u prestižních programů. V průměru většina bakalářských programů stojí 2 500–4 000 € ročně.
Dostat se je výrazně jednodušší — často stačí pohovor, jazykový test nebo průměrný prospěch ze střední školy. Při stejném diplomu na papíře však zaměstnavatelé v Česku i v Evropě častěji dávají přednost absolventům UK, MUNI, ČVUT, VŠE. Soukromá škola má smysl, pokud máte slabé vysvědčení a nemáte šanci na špičkovou veřejnou, nebo pokud volíte nišový úzce specializovaný obor, který není na veřejných školách zastoupen.
Jak si vybrat: klíčové orientace
Pro většinu zahraničních uchazečů je nejlepší volbou veřejná vysoká škola se studiem v češtině: bezplatné vzdělání, diplom uznávaný v celé Evropě a silná pověst na trhu práce. Hlavními podmínkami jsou naučit se češtinu na B2/C1 (minimálně rok intenzivní přípravy) a složit přijímací zkoušky (nebo zvolit obor bez nich). Pokud čeština není reálná — placené anglické programy na veřejných školách jsou na české poměry drahé, ale 2–3krát levnější než západoevropské obdoby. Soukromá škola jen jako poslední možnost.
V KOVER education pomáháme studentům projít celou tuto cestu od nuly: vybíráme vhodný obor podle vašeho vysvědčení a zájmů, připravujeme na zkoušku z češtiny do úrovně C1 za 8 měsíců (Smart Light) nebo s předmětovou přípravou (Smart Intensive), zařizujeme nostrifikaci a doprovázíme podání „přihlášek" na 3–5 vysokých škol.