Když se mluví o přijetí na české veřejné vysoké školy, obvykle se mají na mysli přijímací zkoušky: NSZ (Scio) pro většinu oborů, TSP pro MUNI, profilové testy z biologie a chemie pro lékařské fakulty. V českém vzdělávacím systému však existuje zvláštní kategorie programů, kam se přijímá bez přijímacích zkoušek.
Někdy to znamená „na základě průměrného prospěchu z vysvědčení" — škola se podívá na vaše školní známky a rozhodne bez samostatného testu. V jiných případech to znamená „podle pořadí přihlášek, dokud jsou místa" — stačí včas podat „přihlášku" a zaplatit administrativní poplatek. Pro zahraničního uchazeče zůstává v každém z těchto scénářů jedinou reálnou překážkou doložení znalosti češtiny — obvykle stačí certifikát úrovně B2 nebo výsledek jazykového testu na samotné škole.
Je to skvělá cesta pro ty, kdo se chtějí co nejvíc soustředit na jazyk a zajistit si místo na veřejné vysoké škole bez měsíců přípravy na konkrétní zkoušky. Níže je pět oborů, kde je tato možnost dnes reálně dostupná.
1. Chemické technologie a biotechnologie
Kde: VŠCHT (Vysoká škola chemicko-technologická v Praze).
Popis: VŠCHT je úzce profilovaná technická škola, která připravuje odborníky pro chemický, farmaceutický, biotechnologický a environmentální průmysl. Mezi klíčové oblasti patří práce s nanomateriály, vývoj léčiv, technologie potravinářství, ochrana životního prostředí, chemie materiálů a procesní inženýrství. Absolventi jsou žádaní ve velkých českých i mezinárodních firmách: Zentiva, Teva Pharmaceuticals, Synthos, ČEZ, Unilever a v desítkách specializovaných laboratoří EU.
Proč bez zkoušek: VŠCHT je historicky považována za jednu z nejnáročnějších vysokých škol v Česku z hlediska studijního programu. S ohledem na rozsah chemie, fyziky a matematiky v prvním ročníku škola vědomě nechává přijetí otevřené — prakticky každý zájemce s doloženou češtinou se může přihlásit a být přijat. Tvrdý výběr začíná až po přijetí: první zkouškové období „odebere" až 40–50 % ročníku, druhé další část. Ti, kdo zůstanou, získají jeden z nejhodnotnějších technických diplomů ve střední Evropě.
2. Strojírenství a průmyslový design
Kde: ČVUT v Praze (FS — Fakulta strojní), VUT v Brně (FSI — Fakulta strojního inženýrství), TUL v Liberci (FS — Fakulta strojní).
Popis: Srdce českého průmyslu. Naučíte se navrhovat motory a převodovky (těsná spolupráce s ŠKODA Auto, Hyundai v Nošovicích, Tatra Trucks), vytvářet průmyslové roboty a automatizované linky, věnovat se leteckým a kosmickým projektům (Aero Vodochody, česká účast v projektech ESA), 3D modelování a výpočtům pevnosti konstrukcí. Průmyslový design jako samostatný obor je na TUL — jde o ergonomii a estetiku výrobků, od domácích spotřebičů po automobily.
Proč bez zkoušek: Strojírenství je obor, kde Česko trvá dlouhodobý a rostoucí nedostatek pracovní síly. Odvětví tvoří přibližně 14 % HDP země, ale mladí lidé masově volí IT a management místo inženýrství. Stát i samotné továrny mají zájem na tom, aby co nejvíce studentů začalo studovat technické obory — proto většina strojírenských programů ČVUT, VUT a TUL přijímá „bez přijímacích zkoušek" nebo přihlíží pouze k průměru z vysvědčení.
3. Stavebnictví a stavební inženýrství
Kde: ČVUT v Praze (FSv — Fakulta stavební), VUT v Brně (FAST — Fakulta stavební).
Popis: Návrh městské infrastruktury, mostů, tunelů a silnic, pozemní a průmyslové stavby, vodní hospodářství, řízení stavebních projektů, BIM technologie a udržitelné stavebnictví. Samostatně stojí „stavební inženýrství" — hybrid architekta a konstruktéra, který umí budovy nejen kreslit, ale i staticky spočítat.
Proč bez zkoušek: U řady stavebních oborů ČVUT a VUT je zkouška z matematiky oficiálně prominuta uchazečům s dobrým průměrem z vysvědčení (zpravidla ne horším než 2,0 podle české stupnice). Je to určeno talentovaným technikům, kteří jsou silní ve školní matematice, ale nechtějí strávit půl roku přípravou na NSZ. Stačí předložit vysvědčení — a jste přijati. Pro cizince to je zvlášť důležité: získat vynikající vysvědčení v rodné zemi je obvykle snazší než složit český matematický test od nuly.
4. Agrobyznys a lesnictví
Kde: ČZU (Česká zemědělská univerzita v Praze).
Popis: Multioborová škola se šesti fakultami: ekonomika a management, agrobiologie a potravinové zdroje, technika (mj. technika pro zemědělství), ochrana životního prostředí, lesnictví a dřevařství, tropické zemědělství. Uvnitř jsou desítky oborů: od krajinného designu a environmentálního managementu po přesný agrobyznys s využitím dronů a AI analýzy půdy.
Proč bez zkoušek: U řady fakult (především lesnické a agrobiologie) převyšuje počet míst počet podaných přihlášek. To vytváří přímou možnost: uchazeči jsou přijímáni bez testů na základě doložené nostrifikace vysvědčení a certifikátu češtiny B2. Diplom ČZU je přitom vysoko ceněn: absolventi pracují v Komerční bance, ČSOB, Agrofertu, v mezinárodních zemědělských korporacích a státních strukturách odpovědných za zemědělství a ekologii. Vynikající volba pro ty, kdo chtějí „klidné" přijetí, ale zároveň evropský diplom v žádaném oboru.
5. Aplikované přírodní vědy (fyzika, geologie, ekologie)
Kde: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně (UJEP v Ústí nad Labem).
Popis: Jaderná fyzika a fyzika pevných látek, geoinformatika a práce s geografickými daty (GIS), geologie a studium přírodních zdrojů, ochrana životního prostředí a biologie obnovy ekosystémů. UJEP má silný obor — monitoring znečištění a sanace bývalých průmyslových území, obzvlášť aktuální pro severní Čechy s jejich uhelnou minulostí.
Proč bez zkoušek: Regionální české vysoké školy aktivně lákají zahraniční studenty na vědecko-výzkumné obory. Důvodů je několik: čeští studenti masově míří do Prahy a Brna a v regionálních školách zůstávají volná místa; vědecké programy získávají evropské granty a musí je „odpracovat" — mj. přípravou mezinárodních odborníků. Pokud má uchazeč nostrifikované vysvědčení a doloženou češtinu, je přijat bez dalších zkoušek. Bonusem je malý a přátelský kampus, individuální přístup vyučujících a nižší životní náklady než v Praze.
Důležitá poznámka: odpovědnost leží na studentovi
Možnost přijetí bez přijímacích zkoušek není důvodem ke zlenivění. Spíše naopak: vyučující na školách jako VŠCHT nebo ČVUT vychází z toho, že prvák již ovládá školní látku z chemie, fyziky a matematiky na nadprůměrné úrovni. Jejich úkolem není učit znovu, ale rozvíjet. První semestr proto studenti vnímají jako obrovský šok: přednášky jsou v odborné češtině, tempo rychlé, domácích úkolů hodně, a pomoc nikdo nenabízí.
Úkolem uchazeče v přípravném kurzu je nejen dotáhnout češtinu na B2/C1, ale paralelně si osvojit českou terminologii v budoucích profilových předmětech. Vědět, jak se česky řekne „derivace funkce", „polymerace", „ohybový moment" nebo „biogeocenóza" — to je polovina úspěchu v první zkouškovém. KOVER education pro to nabízí tracky Smart Intensive (lékařský, technický, chemický aj.), kde se souběžně s jazykem student připravuje právě na českou odbornou terminologii. To výrazně snižuje riziko „vyletění" po prvním zkouškovém, zejména na technických školách s vysokou zátěží.
A na závěr: i u oborů s „otevřeným vstupem" nelze podceňovat motivaci. Pokud volíte obor jen proto, že se na něj dá snadno dostat, a ne proto, že vás opravdu zajímá, je velká pravděpodobnost, že ho po prvním roce opustíte. Ideální strategií je proto najít rovnováhu: obor se snadným vstupem, ale zároveň zajímavým obsahem a dobrými kariérními vyhlídkami na českém i evropském trhu práce.